Zdeněk Micka
Malíř, sochař, restaurátor.
Internetová galerie mých obrazů, kreseb a plastik je tematicky rozčleněná, stručná ukázka z mé tvorby, která chce ve zkratce ukázat, jakými cestami se ubírá mé pojetí uměleckého díla, mé výtvarné a umělecké sklony.
Výtvarným uměním se zabývám od dětství - systematicky pak od poloviny 70.let 20.století.
Od začátků mé umělecké činnosti jsem měl jednoznačný zájem o člověka, jeho duši a životní osudy vryté do jeho individuální podoby – o portrét - interpretovaný skrze mé pocity, názory a výtvarné prostředky. Od roku 1976 jsem tedy intenzivně studoval, kreslil a maloval realistické portréty podle živého modelu. Souběžně s portrétováním jsem se zabýval i malbou krajin a zátiší, zejména krajin, které jsem koncem 80.let maloval dost intenzivně, zejména v krajině kolem Brandýsa nad Labem.
V 90.letech se můj zájem nasměroval převážně k imaginárním obrazům - figurálním kompozicím a imaginárnímu portrétu a to jak v malbách, tak zejména v kresbách, které pro mě byly a stále jsou reflexí zažité skutečnosti.
Sice jsem s tím začal už mnohem dříve, ale po r. 1990 jsem už programově maloval a hlavně kreslil různé imaginární hlavy, ksichty a figurální kompozice. Těžil jsem zejména z experimentů, které mi umožňovala spontání kresba, kde jsem bez zábran řešil a zobrazil vše, co mi přišlo na mysl. Často jsem se dostal i do polohy automatické kresby, kdy jsem nic neřešil, jen jsem dal průchod svému podvědomí. Studium reality jsem tak rozšířil o další rozměr. Portréty jsem maloval také, ale už ne jako hlavní téma.
Od konce 90. let jsem se opět dost intenzivně zabýval malbou krajiny. Většinu obrazů jsem maloval v okolí Sojovic, kde žiji a pracuji. Programově jsem maloval téměř každý den a to zásadně přímo v plenéru, přírodě tváří v tvář, v takřka meditativním stavu, s motivací malovat pod vlivem zážitků a pocitů, které ve mně příroda, její proměnlivost a neuchopitelnost vyvolávají, bez ohledu na potíže a peripetie spojené s tímto způsobem tvorby, s touhou zaznamenat a uchovat si je. Ze začátku jsem obrazy maloval spíše v realistickém duchu, později se má technika malby a výrazové prostředky přiklonily k expresivnějšímu podání a to přirozeným vývojem a nakonec i mými sklony, které k expresi a nadsázce inklinují a umožňují mi zvýraznit můj subjektivní pohled na přírodu a realitu vůbec. Souběžně s malbou krajiny jsem se věnoval i portrétům, imaginárním obrazům a kresbě.
V letech 2005 - 2008 jsem se se stejným zaujetím jako předtím krajinomalbě věnoval expresivně laděné malbě aktů a portrétů. Toto období bylo pro mě zajímavé a poučné. Po delší době jsem zase maloval se spoustou různých modelů, v tomto případě modelek, protože jsem maloval hlavně a výlučně ženské akty. Moje pojetí aktu vycházelo z toho, k čemu jsem se dopracoval malováním v přírodě. Nešlo mi ani tak o „krásu ženského těla“, ale o mé subjektívní výtvarné zhodnocení a expresivně zvýraznění akce, která zahrnovala dialog s modelem v určité, pro akty zajímavé kompozici. Nakonec jsem se dostal do poloh, které už ani žádný model nevyžadovaly a navrátil se zpět do vod imaginárních obrazů a kreseb.
V minulosti jsem se občas zabýval i sochařinou, ale teprve kolem roku 2007 jsem tuto činnost začal rozvíjet soustavněji. V mé tvorbě se tak začaly více a více objevovat portrétní busty a reliéfy a to jak podle konkrétních modelů, tak i jako imaginární plastiky. V roce 2010 jsem si pořídil vypalovací pec na keramiku a některé plastiky jsem začal realizoval i v pálené keramické hlíně.
Po roce 2009 jsem začal více malovat, kreslit a modelovat realistické portréty a busty na zakázku. To bylo ale příčinou toho, že jsem tuto činnost, jako protiklad, kompenzoval imaginárními obrazy, plastikami a soustavně se věnoval kresbě, která je možná mou nejaktivnější činností, i když to na první pohled tak nevypadá. Kresbou se mohu zabývat kdykoliv, je časově nenáročná a to mi umožňuje rychlé zachycení všeho, co mě zajímá, o čem přemýšlím nebo co prožívám.
Kresba se stala mou každodenní, nutnou a takřka očistnou činností. Jsou to zejména mé oblíbené hlavy, ksichty, akty a kompozice v imaginárním duchu, které se staly prostředkem k spontánímu uvolnění mých vnitřních pocitů, představ, asociácí a reflexí zažité skutečnosti a jsou tak víceméně mým duchovním deníkem a prostorem pro výtvarný experiment.
V letech 2012 - 2019 jsem rozvíjel cyklus obrazů a plastik na téma jednoho modelu.
Pracoval jsem sice s modelem, ale u některých děl jsem k tomu přistupoval jako ke svým imaginárním obrazům. V řadě případů tedy nejde ani tak o portréty, ale o obrazy, kde se snažím uplatnit své zkušenosti a nápady z jiných oblastí své tvorby. Plastiky jsou spíše portrétní busty a reliéfy.
V současné době pracuji převážně na sochařských portrétech, ale souběžně dále rozvíjím svá obvyklá malířská, kresebná i sochařská témata. Maluji, kreslím a modeluji portréty, krajiny a imaginární obrazy, plastiky a kresby.
Samostatné výstavy
1982 - Okresní muzeum Praha - východ
v Brandýse nad Labem
1990 - Městské muzeum Říčany
1991 - Okresní muzeum Praha - východ
v Brandýse nad Labem
1992 - Městské muzeum Čelákovice
1996-1997 - Okresní muzeum Praha - východ
v Brandýse nad Labem - kresby
1997 - Okresní muzeum Praha - východ
v Brandýse nad Labem - obrazy
2000 - München
2001 - Skorkov
2002 - Okresní muzeum Praha - východ
v Brandýse nad Labem
2002 - Sojovice
2003 - Mělník
2005-2006 - Oblastní muzeum Praha - východ
v Brandýse nad Labem
2016 - Oblastní muzeum Praha - východ
v Brandýse nad Labem
2019 - Benešov
Kolektivní výstavy
1986 - Městské muzeum Čelákovice
ze sbírek muzea
1989 - Městské muzeum Čelákovice
Dialogy 89
1990 - Dobříš
1990 - U Hybernů - Praha
1991 - Sadská
1991 - Poděbrady
1991 - Praha - Chodovská tvrz
1991 - Roztoky u Prahy
1991 - Praha - výstaviště
Čs.všeobecná výstava - UVU
1991 - Brandýs nad Labem
Salón brandýských výtvarníků
1992 - Městské muzeum Říčany
ze sbírek muzea
1992 - Městské muzeum Čelákovice
Dialogy 92
1992 - Brandýs nad Labem
Salón brandýských výtvarníků
1994 - Brandýs nad Labem
Salón brandýských výtvarníků
1994 - Mladá Boleslav
1997 - Brandýs nad Labem
Salón brandýských výtvarníků
1998 - Brandýs nad Labem - Zámek
expozice ze sbírek muzea
2000 - Sobotka, výstava na závěr sympozia
Plenér Český ráj 2000
2000 - Praha -Průmyslový palác
SALON 2000
2001 - München
2002 - Litoměřice - Tunel
II.Salon českých,moravských
a slezských malířů a sochařů
2017 - Muzeum a Pojizerská galerie Semily
Polabští umělci v Pojizeří
2022 - 2023 Národní zemědělské muzeum - Praha
- dvě portrétní busty na výstavě Nekonečný příběh
Zastoupení ve sbírkách
- Oblastní muzeum Praha - východ
v Brandýse nad Labem
- Městské muzeum Čelákovice
- Klub přátel města Sobotky
- Obec Jeneč
- Soukromé sbírky v České republice,
Německu, USA, Dánsku, Slovensku, Maďarsku,
Holandsku, Švýcarsku, Novém Zélandu aj.